Flivonovo stranky

Označení historický film není možná to pravé, spíše taková exkurze. Zavede nás do osmdesátých let. Sověti okupují Afganistán, páchají zvěrstva a Amíky to moc nebere. Posílají mudžahidům pušky, ty však nejsou proti opanceřovaným helikoptérám Mi24 moc platné a tak dostávají Afgánci na prdel (pardon).  Tato situace však nikoho moc nebere, ostatně i v současnosti se o humanitární krize zajímají politici jen pokud to má nějaký větší smysl. Lidí je jak říká klasik "jako sraček" , lidi trpěli, trpí a vždy  budou trpět. My co máme štěstí, že se tu neválčí, neznásilňuje a vůbec žijeme v relativně poklidném prostředí jen občas při pohledu do televize obrátíme oči a pošlem DMS. Tři pětky stačí...  Zpět k filmu. Ten pojednává o snažení Charlieho Wilsona, který si dá za cíl porazit sověty a vyhnat je z Afgánistánu. Na první pohled nevýznamný člen kongresu, který má však díky různým úlitbám ostatním relativně velký vliv, se rozhodne vložit se do celé věci sám, obejde oficiální úřední postupy a celou akci provede dá se říct na vlastní pěst. Jediné co potřebuje na začátek, je trochu těch dolárků od amerických daňových poplatníků. Těch je však v "systému" dost a když se k tomu přitočí Julia Roberts jako vlivná antikomunistka se známými na správných místech jde vše jak po másle. Z původních 5ti milionů na tuto skrytou válku je na konci více jak miliarda.  Jako hlavní pomocník pro Toma Hankse byl vybrán Philip Seymour Hoffman. Ten je vybornou volbou a spolu s Hanksem tvoří výborný tým, který si ve vzájemných konverzacích nic nedaruje.

Film nám dává nahlédnout do světa kanceláří politiků, intrik, zpravodajských služeb a mezinárodních vztahů které, což možná některé překvapí, nejsou stejné jako to vidáme ve zprávách. Pokud totiž jde o něco důležitého, jsou schopni i největší nepřátelé spojit síly. Jak můžeme vidět ve filmu, kde Izrael, Egypt, Saudská Arábie a Pakistán + USA, spolupracují, jakkoliv to byla v osmdesátých letech velmi nepravděpodobná partička.

Celkově je film zajímavý a pro někoho, kdo se o politiku a mezinárodní vztahy nezajímá, může jít o dobrou lekci. Ta by měla mít za následek především vymazání idealismu z myšlení většiny lidí, boj proti pacifismu a podobným nesmyslům, jako že když my si jich nebudeme všímat, oni nám nic neudělají. Jediné co mi na filmu trochu vadí, je nedostatek  jakési sebereflexe, či nějakého rýpnutí do americké politiky. Ano na konci je scéna ohledně prostředků na vybudování školy, ale podle mě bylo třeba více zdůraznit jak hloupě si USA někdy počínají. Nechci žádnou agitku, ale nějaký rýpanec by neuškodil. O to víc to zamrzí ve chvíli, kdy mohou všichni každý večer ve zprávách vidět, kam tato zaslepenost vedla. Když v Afgánistánu dnes a denně umírají koaliční vojáci, často zabití zbraněmi, které ještě pamatují dobu, kterou film zobrazuje.

Celkově si však nemohu stěžovat a film hodnotím kladně. Dobří herci, scénář a až na bitevní scény i provedení. tři a půl hvězdičky z pěti.